Tepelná čerpadla země/voda jsou výrazně úspornější a odolnější, než čerpadla vzduch/voda. Prakticky jedinými nevýhodami jsou vyšší pořizovací cena a nároky na prostor pro zemní sběrače. Po prudkém zdražení elektřiny, už ale rozdíl v pořizovací ceně není tak důležitý, protože úspora elektřiny při provozu zemního čerpadla jeho vyšší cenu rychle zaplatí.
Tepelné čerpadlo vzduch/voda je perfektní řešení, ale v mnoha případech je zemní čerpadlo lepší volbou.
Spotřeba elektřiny
Spotřeba elektřiny je u čerpadla země/voda nižší o 20 až 40 % než u čerpadel vzduch/voda. Velikost rozdílu ve spotřebě elektřiny závisí na charakteru topné sezony, zda je studenější, nebo teplejší. Výraznou roli hraje i umístění budovy, kdy v teplejších lokalitách je rozdíl ve spotřebě elektřiny menší, naopak u budov na horách může rozdíl ve spotřebě elektřiny přesahovat i 60 %.
Rozdíl ve spotřebě elektřiny je velmi dobře doložen rozsáhlými měřeními velkého množství různých typů tepelných čerpadel přímo v budovách, kde jsou instalována.
Zásadně se liší spotřeba elektřiny i při provozu v režimu chlazení, kdy například z vrtů můžete chladit budovu prakticky zdarma (pasivně), zatímco u vzduchových čerpadel vždy musí při chlazení běžet kompresor.
Životnost, spolehlivost a náklady na servis
Zemní čerpadla mají o 30 až 50 % delší životnost kompresoru, protože je teplotně a tlakově méně namáhán. U zemních čerpadel není potřebná reverzace chodu chladicího okruhu z důvodu odtávání výparníku, která systém také zatěžuje skokovými změnami provozních podmínek.
Kritické komponenty zemních čerpadel (nerezový deskový výparník, oběhové čerpadlo primárního okruhu) jsou výrazně levnější a mají menší poruchovost, než jejich ekvivalenty u čerpadel vzduch/voda (vzduchový výparník, ventilátor).
Obecně je servis a údržba zemních čerpadel levnější a jednodušší, protože obsahují méně pohyblivých mechanických dílů, elektroniky a i množství chladiva bývá poloviční.
Plošné zemní kolektory
Tepelná čerpadla s plošnými zemními kolektory, jsou tím nejlepším existujícím řešením. Pořizovací cena není o mnoho vyšší než u vzduchových čerpadel, ale spotřeba elektřiny je výrazně nižší a životnost výrazně vyšší, než u systémů vzduch/voda.
Plocha pozemku potřebná pro umístění kolektoru se u rodinných domů pohybuje od 250 do 800 m2, v závislosti na tepelné ztrátě budovy. U menších novostaveb s nízkou tepelnou ztrátou, lze plochu pro kolektor (250 až 300 m2) na pozemku většinou najít.
Vrty
Vrty umožňují získávat energii ze země s minimálními požadavky na velikost pozemku. U velkých, nově stavěných budov, se vrty umisťují pod základovou desku a mohou je tak využívat i budovy v centrech měst, které nemají okolní pozemky.
Vrt je nejen zdrojem tepla, ale v létě i zdrojem chladu. Chlazení z vrtů je mnohem levnější, než použití klasické klimatizace. Při chlazení dochází k ukládání tepla odvedeného z budovy do vrtu, kde se teplo částečně akumuluje. V topné sezoně mají díky tomu vrty vyšší teplotu a tepelné čerpadlo vytápí budovu s vyšším topným faktorem.
Nevýhodou vrtů je složitější povolovací proces a vyšší pořizovací cena, která v minulosti mnohé zájemce odradila. Vysoké ceny energií ale opět vrátily vrty do hry, protože úspora elektřiny při provozu čerpadla je výrazně vyšší než dříve a investice do vrtů se tak dnes vrátí mnohem rychleji.
Potřebujete poradit? Obraťte se na nás.
